close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

trochu málo z mého 'krásného' dětství.. *pokračování*

22. listopadu 2009 v 18:19 | Monička. |  day by day.

Po mém narození..

Můj táta nikdy nepřestal s mlácením mamky. Mezitím sem začala chodit do školky a narodila se mi sestřička. (1995)
teď trošku přeskočím (pár nezajímavých let)

od roku 1999
Nástup do první třídy a taky začátek tátovo vylejvání vzteku na mě. Tenkrát mlátil jen mou mamku, protože si na ní vylejval jeho neúspěchy. Všechno co si vydělal utratil a vytahal z mamky další peníze. Moje mamka pracovala od rána do večera doma jako švadlena a nás měla v její šicí dílně, aby nemusela odbíhat a mohla si vydělat víc peněz. A můj táta? Vždy po práci se zbalil a šel do hospody. Domů se vracel kolem 2 ráno opilý jak prase.. Vždy byl schopný nás vzbudit a mamku zmlátit do krve. Doteď si pamatuju ty mamky pohledy, kdy měla celý obličej od krve a brečela.
Taky si pamatuju, že jednou zapomněl klíče od domu a jak byl opilí tak vzteky vykopl dveře.

trošku odbočím
Můj děda (mamky táta) byl alkoholik.. chodil si kupovat víno vždy do večerky.. jenže jednoho dne ho ukecali cikáni, aby jel s nima, že když něco podepíše, tak mu koupí víno za to.. jak byl trochu víc mimo, tak souhlasil.. podepsal smlouvu (nosil u sebe občanku) s T-mobile.. nějaký paušál.. a po pár měsích mamce přišel dopis, že jak nezaplatí 70 000, tak nám seberou barák.. takže mamka musela vybrat peníze z konta a zaplatit ten dluh, který on udělal.. momentálně je v domově důchodců.

a teď zpátky..
S mou školní docházkou začínalo spousty povinností - jednou z nich bylo psaní domácích úkolů. Většinou, jsem je měla psát s tátou.. ale když jsem se ho na něco zeptala, co jsem nevěděla nebo si nebyla jistá jak to má být.. tak mi hned začal nadávat, jak jsem hrozně blbá, od čeho chodím do školy a začal mě mlátit, takhle to bylo pořád.. až do tý doby než jsem se naučila psát ty úkoly radši sama.

Mojí sestře nic nedělal, tu spíše využíval jen, aby chodila prosit mamku o peníze. Mě neměl rád, tak jsem všechno s mamkou slízla. Nakonec po dlouhé době týraní od mýho táty.. si našel před vánocemi v roce 2004 jinou ženskou.. sbalil si všechny jeho věci, odnesl nám vše.. od televize po gauč i auto.. neměli jsme nic, jen prázdný dům. Bylo to pro mě vysvobození, pro mamku zdálo se taky.

Jenže neměli jsme se tolik radovat, teda aspoň mamka ne.. můj táta si na ní nadále vylejval vztek, kdykoliv ji někde venku potkal.. jenže ona s tím nic nedělala..

Psal se rok 2008 a moje mamka propadla alkoholu. Zůstala sama s dvěmi dětmi.. každý s ní chtěl být jen kvůli majetku.. nakonec se mamka dostala do Beřkovic.. do psychiatrické a alkoholické léčebny a my sme museli půl roku být v péči u babičky.. po půl roce se nám vrátila a my opět bydlely společně, ale pořád jí chyběl někdo, koho by měla vedle sebe.. nakonec se ten "princ na bílém koni" našel.. ale dá se říci pozdě..

V roce 2009 moje mamka byla šťastná a spokojená, už měla vše, co jí chybělo.. ale v polovině roku se to zlomilo (velké prázdniny).. Já jsem odjela do Prahy za Honzíkem♥, sestra většinou spala u kamarádek nebo byla v Děčíně s tím jejím.. a mamka zůstala doma s jejím přítelem.. to by ani tolik nevadilo.. nejkritičtější byl začátek školy..

Zůstala sama doma, její přítel byl v práci, my ve škole.. a tak na ní dolehla sem tam samota a potají opět začala pít.. do toho jí můj táta napsal výhružnou smsku, že jí zabije..

Byl říjen 2009 a moje mamka byla závislá na alkoholu.. v hlavě měla jen, že jí alhokol se vším pomůže a už se jí nedalo pomoci.. do toho táta přestal už takovej rok platit alimenty.. mamka už nevěděla jak se z toho dostat - bylo toho na ní dost.. chodila i ve 2 ráno z domu se někam projít, aby se provětrala..

Naposledy jsem jí viděla v neděli - 11 října.. v pondělí jsem přišla odpoledne ze školy - všude doma uklizeno, nakoupeno, umyté nádobí a mamka nikde .. na stole byl jen papír "jela jsem".. měla v ten den jít k doktorovi.. ale nešla

13. října roku 2009, když jsem se vracela domů ze školy s mojí sestrou.. hned od vstupu do domu jsem měla špatný až mrazivý pocit, že se stalo něco hroznýho.. a nebyl to jen blbý pocit, ale realita.. přišla jsem o mámu :'(.. prý ji někdo našel v potoce.. nikdo neví jak se to stalo..
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Angel (Little Kiwi) Angel (Little Kiwi) | Web | 22. listopadu 2009 v 18:24 | Reagovat

panebože..... panebože .. nemám slov .. :( promiň .. neuvěřitelný ... :(

2 Ansey Ansey | 22. listopadu 2009 v 18:25 | Reagovat

:-o chudáku...já...nemám slov...tohle je strašný....já fakt nevim co na to napsat...*cozy*

3 Monička. Monička. | Web | 22. listopadu 2009 v 18:27 | Reagovat

[1]: já už si zvykla, život tě naučí.. :( bohužel jediný co chci, je abych měla aspoň mýho přítele a jeho neztratila.. každej mi říká jak jsem hodná a tak, že na to jednou dojedu.. já se bojim hlavně holek.. nejvíc těch jeho kamarádek z tábora se kterými si dřív psal.. mám strach po tom všem co se mi stalo, že přijdu i o něho :( a to bych nepřežila :(

4 Angel (Little Kiwi) Angel (Little Kiwi) | Web | 22. listopadu 2009 v 18:29 | Reagovat

[3]: to věřím .. :( nevím fakt, co ti na to říct .. být silná už asi nestačí .. věřím, že to zvládneš .. ♥

5 Monička. Monička. | Web | 22. listopadu 2009 v 18:32 | Reagovat

[4]: děkuju, pro mě jen fakt jedině on teď záchrana ♥ on je teď člověk pro kterýho žiju♥

6 luCciee luCciee | Web | 22. listopadu 2009 v 18:33 | Reagovat

Když jsi tenkrát napsala, že se ti mamka utopila v potoce, začaly mi slzet oči... teď brečím. Je to příběh jako z časopisu. Dala by se na to napsat knížka...
Je to docela kruté, ale myslím si, že máš ´hezký´ start do života... víš co je to realita, né jak některé rozmazlené děti, které jsou do 20 závislé na rodičích.

7 Anynka^^ Anynka^^ | Web | 22. listopadu 2009 v 18:35 | Reagovat

=O
to je mi líto.. Jen tak se chci zeptat.. s kým bydlíš? ..

8 Monička. Monička. | Web | 22. listopadu 2009 v 18:37 | Reagovat

[7]: momentálně bydlím v našem baráku s mamky přítelem a jako opatrovatele mám babičku.

9 Anynka^^ Anynka^^ | Web | 22. listopadu 2009 v 18:43 | Reagovat

aha.. hodně jsi toho prožila, důležité je to, že máš toho přítele, ten tě vždy podrží.. jsi dobrá, že jsi tohle vůbec nějak 'vzala'.. já už bych byla na dně..

10 Satan_Kalous Satan_Kalous | 22. listopadu 2009 v 18:57 | Reagovat

teda, nezbejvá mi říct nic víc, než jen SÍLA...:( a taky, že máš muj obdiv :)

11 Kejtý. Kejtý. | 22. listopadu 2009 v 19:02 | Reagovat

Můžu napsat jenom to,že tě obdivuju.Nikdy bych to nezvládla...

12 Monička. Monička. | Web | 22. listopadu 2009 v 19:03 | Reagovat

Děkuju všem ♥ :) snažím se, ale není to lehký :(

13 semuj semuj | Web | 22. listopadu 2009 v 19:04 | Reagovat

Nevím co říct. :( Ale po přečtení těch 3 článku z tvého života brečím. *cozy* obdivuju tě.

14 semuj semuj | Web | 22. listopadu 2009 v 19:04 | Reagovat

držím ti palce.

15 Monička. Monička. | Web | 22. listopadu 2009 v 19:05 | Reagovat

[14]: děkuju :)

16 s o n i ~ s o n i ~ | Web | 22. listopadu 2009 v 19:14 | Reagovat

prečítala som si všetky tieto články čo si napísala a fakt ma to dojalo...
je to hrozné,čo si si za svojich len 16 rokov prežila...neuveriteľne ťa obdivujem zato,ako to všetko z nadhľadom zvládaš...ako nestrácaš silu...strašne strašne ti držím palce,verím,že ty to určite zvládneš,musíš byť taká silná ako doteraz :) :-***

17 in-the-day in-the-day | 25. listopadu 2009 v 23:16 | Reagovat

[16]: děkuju soni ♥ snažím se, ale bojím se, že přijdu o to nejcennější, co jsem kdy měla - a to je ON ♥ :'( to bych nepřežila :'(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.